Une fresque pour le Yemen.
Tag: France
With Last Dance of the Dead, Yemeni Artist Paints Message for France\ On “
With Last Dance of the Dead, Yemeni Artist Paints Message for France
By
PARIS — Three dangling bodies painted against a blood red background shocked passersby in central Paris on Tuesday after a Yemeni artist unveiled a mural to denounce French arms’ sales to the Saudi-led coalition fighting in his homeland.
The three-metre (10 ft) high mural entitled “Last Dance of the Dead” was created by Murad Subay. He started painting when the conflict in his country broke out in 2014 to raise awareness on arbitrary arrests before taking his brush to the bombed out rubble in the capital Sana’a.
“This is inspired from real stories of people who died in the war and I am trying to convey how war has affected the people,” Subay, who fled to France 18 months ago and is part of the Artist Protection Fund (APF), which provides relief and safe-haven to artists at risk.
France is among the world’s leading arms exporters with its sales to Saudi Arabia last year rising 50% despite the government calling for an end to the conflict in Yemen.
Paris says its arms sales are governed by strict procedures that are in line with international treaties. President Emmanuel Macron claimed for the first time in May he had received guarantees from Saudi and the United Arab Emirates that French weapons were not used against civilians.
“We’re seeing a change in the public language, but what we’ve been asking for over the last two years is an end to arms sales,” Aymeric Elluin, advocacy officer at Amnesty International France, told Reuters.
At least 10,000 people have been killed in Yemen’s civil war and millions displaced, according to the last available figures from the United Nations in 2016. The Armed Conflict Location & Event Data Project (ACLED), a database that tracks violence in Yemen, said in October around 100,000 people have died since 2015.
(Reporting by John Irish; Editing by Emelia Sithole-Matarise)
Continue reading “With Last Dance of the Dead, Yemeni Artist Paints Message for France\ On “”
Share this:
With Last Dance of the Dead, Yemeni artist paints message for France\ on “Reuters”
NOVEMBER 19, 2019 / 4:32 PM
With Last Dance of the Dead, Yemeni artist paints message for France
Yemen’s street artist Murad Subay poses after unveiling a street painting to denounce the conflict in his country, in Paris, France, November 19, 2019. REUTERS/Christian Hartmann
PARIS (Reuters) – Three dangling bodies painted against a blood red background shocked passersby in central Paris on Tuesday after a Yemeni artist unveiled a mural to denounce French arms’ sales to the Saudi-led coalition fighting in his homeland.
The three-metre (10 ft) high mural entitled “Last Dance of the Dead” was created by Murad Subay. He started painting when the conflict in his country broke out in 2014 to raise awareness on arbitrary arrests before taking his brush to the bombed out rubble in the capital Sana’a.
“This is inspired from real stories of people who died in the war and I am trying to convey how war has affected the people,” Subay, who fled to France 18 months ago and is part of the Artist Protection Fund (APF), which provides relief and safe-haven to artists at risk.
France is among the world’s leading arms exporters with its sales to Saudi Arabia last year rising 50% despite the government calling for an end to the conflict in Yemen.
Paris says its arms sales are governed by strict procedures that are in line with international treaties. President Emmanuel Macron claimed for the first time in May he had received guarantees from Saudi and the United Arab Emirates that French weapons were not used against civilians.
“We’re seeing a change in the public language, but what we’ve been asking for over the last two years is an end to arms sales,” Aymeric Elluin, advocacy officer at Amnesty International France, told Reuters.
At least 10,000 people have been killed in Yemen’s civil war and millions displaced, according to the last available figures from the United Nations in 2016. The Armed Conflict Location & Event Data Project (ACLED), a database that tracks violence in Yemen, said in October around 100,000 people have died since 2015.
Reporting by John Irish; Editing by Emelia Sithole-Matarise
Share this:
Murad Subay [public lecture] en “Ecole Superieure D’Art”
Events – Conferences and round tables – 2019/2020 –
Murad Subay [public lecture]
Wednesday, October 30, 2019 at 18h
Share this:
Z domů se staly hroby a svět jen dodává zbraně. Jemenský umělec popisuje hrůzy války\ On “Aktualne” Magazine
Z domů se staly hroby a svět jen dodává zbraně. Jemenský umělec popisuje hrůzy války
31. 8. 2019 22:30
Světová média ho přezdívají arabský Banksy. Sám ale takové označení nepodporuje. Nemá ani umělecké jméno, chce být zkrátka Murad Subay. Jemenský umělec se začal věnovat streetartu v době arabského jara před osmi lety, od roku 2015 ve své tvorbě zachycuje krvavou válku v zemi. V současnosti je na ročním uměleckém pobytu Artist Protection Fund v jihofrancouzském městě Aix-en-Provence, v rámci něhož chce upozornit na dodávky zbraní do Jemenu, které krvavé boje jen dál prohlubují. “I kdyby válka skončila, zbraně tam budou dál v oběhu desítky let. Světové zbrojařské firmy si z války dělají byznys. Prodávají je jako zboží,” upozorňuje Subay v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nedávno médii proběhly zprávy, že se koaliční vojska stahují z Jemenu. Blíží se konec války?
Teď se objevují velké titulky, že válka končí, ale i kdyby oficiálně končila, místní boje budou pokračovat desítky let. V Jemenu se hraje nejen o moc v zemi mezi Húsíji a jednotlivými komunitami, ale také o vliv na mezinárodním poli. Naše země nebude nikdy stabilní – už jen kvůli geografické poloze, bohatství, půdě, ropě a tak dále. Na jihozápadě země leží klíčový průliv Bab-al-Mandab, přístav Aden má světový význam.
Svět přesto moc pozornosti současné válce příliš nevěnuje.
Je to obrovské pokrytectví, v Jemenu se bojuje o mezinárodní zájmy, přesto nikdo nechce nazývat humanitární krizi jako globální. Jemenci, kterým se podaří utéct ze země, ani nejsou považováni za uprchlíky. Na hlad a epidemie tam přitom teď umírá obrovský počet lidí. Spousta humanitárních organizací je podplacených, aby o tom nemluvily. Do toho je velmi těžké se do země dostat. Novináři, kterým se to podaří, nemůžou informovat svobodně. Pokud budou na severu, musí psát pro koalici, pokud na jihu, pro milici. V Jemenu teď není žádná svoboda, natož svoboda projevu. A do toho se konflikt svým způsobem spoustě stran hodí, protože vydělávají na dodávkách zbraní.
O kom konkrétně nyní mluvíte?
O všech, žijeme ve světě pokrytců. O koalici Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, podporované USA, Británií, Evropou i o Rusku, Číně a Íránu. Obě strany konfliktu jsou dvě tváře stejného. Pět let dodávají do Jemenu zbraně, které možná byly původně určeny koalici, ale teď už kolují i v rukách povstalců. A i kdyby válka skončila, zbraně tam budou dál v oběhu desítky let. Světové zbrojařské firmy si z války dělají byznys. Prodávají zbraně jako zboží. A některé zbraně dokonce v Jemenu testují, jako by Jemenci byli nějaké pokusné myši.
I proto jsem se rozhodl upozornit na tento problém ve své současné kampani Faces of War (Tváře války), kdy ve Francii a Londýně navazuji na fresky, které jsem dělal v roce 2017 v přístavu Hudajdá, kde je situace jedna z nejtragičtějších. Lidi hladoví, umírají, jsou týraní, nemocní.
Označení tichá válka tedy pořád platí?
Platí. Světové mocnosti dál v tichosti podporují konflikt dodávkou zbraní. Vláda je slabá a zkorumpovaná. A Húsíjové si můžou dělat, co chtějí, a umlčovat, koho chtějí. Nutí lidi slepě poslouchat.
Jak se teď běžní Jemenci cítí? Mají ještě nějakou naději?
Nemyslí na zítřek. Na budoucnost. Myslí jen na to, jak přežít den. Nemají žádné plány. Žádné sny. Nemají nikoho, kdo by je zastupoval. Taková je válka, dějí se jen hrůzy.
Jaká byla za celou dobu největší hrůza pro vás?
Musíme připomenout kontext. Od roku 2011 probíhala v Jemenu revoluce. Už tehdy to nebylo lehké, spousta lidí byla zavražděna, mizela za neznámých okolností. Jenže lidé byli aktivní, bylo jich hodně a věřili ve svobodu a spravedlnost. Nebáli se a chodili do ulic. Tehdy jsem taky začal dělat první streetartové kampaně. Nebyla to volba jako spíš forma boje. Svolával jsem lidi přes sociální sítě a společně jsme pak na ulicích tvořili. Lidé svobodně vyjadřovali své naděje a sny. A pak přišla dvě pro Jemen tragická data: 21. září 2014, kdy povstalci obsadili města. A pak vojenská intervence a začátek války 26. března 2015.
Bylo to o půlnoci, stěny domu se začaly klepat, hlavním městem San’á otřásaly exploze, moje sestra šíleně řvala. Celá rodina se seběhla do jednoho pokoje, zapnuli jsme televizi a tam bylo: Válka. Totální šok, kdy nemyslíte vůbec na nic. Trvalo mi čtyři dny, než mi to došlo. Pak jsem se rozbrečel, protože mi došlo, že to bez zbraní nepůjde. Jsme mírumilovný národ, ale ve válce vyhrává ten silnější. Trvalo mi další měsíc, než mi došlo, že válka bude trvat roky. A skoro dva měsíce, než jsem začal přemýšlet, co s tím můžu dělat.
K čemu jste došel?
Chodil jsem po místech, kde umřeli civilisté. Procházel se v San’á v ruinách domů zničených válkou. Na severu města byl třeba dům, kde při jednom útoku zemřelo 27 lidí najednou, včetně dětí. Když jsem tam přišel, sousedi mi ještě říkali, že našli pod troskami kusy lidských rukou. Domy se staly hroby vlastních obyvatel, ruiny mým plátnem. Věděl jsem, že jim život nezachráním, ale že musím dělat to, co umím – umění. Začal jsem se zajímat o osudy obyčejných lidí, co přišli o život. A začal připomínat jejich životy malbami na ruiny.
Viděl jste jejich těla?
Je zvláštní, že každý reaguje jinak. V mém sousedství často někteří lidé říkali, pojď se podívat. Ale já nechci. Chci si v hlavě i srdci uchovat to, co mám. Dohnalo by mě to dřív nebo později. Určitě bych ten obraz už nikdy nevyhnal z hlavy. Mrtvé jsem neviděl a ani vidět nechci. Ale samozřejmě se k vám dostane spousta videí, fotek, jak někoho zabíjejí, znásilňují, včetně dětí… Na ulici vidíte popravy na šibenici. Dělají to schválně před očima lidí, aby je to vyděsilo, ovlivnilo jejich myšlení. Válka není jen o bojích, hladu nebo nemocích. Nejhorší na ní je, že z lidí dělá bestie. Lidská povaha taková od přírody není, válka ji dokáže úplně znetvořit. Na válce není absolutně nic hezkého.
Jak se vám s tímto východiskem dělá umění, od kterého se určitá forma estetiky očekává?
Ve válce není žádná krása. Je mi jasné, že si moje díla nikdo do obýváku nepověsí, ale je mi to jedno. Většinu svých obrazů dokonce nemám rád. Ale nemůžu mlčet. Snažím se dát stanovisko k tomu, co se děje. Znázornit pravdu, nebo alespoň část. Držet alespoň nějakou linku v té hrůze, která se děje. Něco, na co budeme moc navázat, pokud válka jednou skončí.
Jaké to je, být za takových okolností tady ve Francii, navíc v poklidném a bohatém městě Aix-en-Provence?
Občas je mi smutno. Cítím zvláštní druh viny vůči svým blízkým. Mám pocit, jako bych si tu neměl moc užívat. Jsem v bezpečí, zatímco oni procházejí těžkými chvílemi. Ale nechci si stěžovat. Když si budeme stěžovat, nikam se neposuneme. Jsem tu proto, abych upozornil na to, co se děje. A do Jemenu se chci samozřejmě vrátit.
Má vaše práce větší smysl tam?
Jemenci jsou ve válce sami. Nemají žádné přátele, spojence ani sousedy. Moje tvorba nikoho nevyléčí, ale aspoň snad může někomu přinést trochu světla – pocit, že v tom, co prožívá, není sám.
Video: Mise v Jemenu je noční můra, říká Šebek
Share this:
“Revolution is a MUST”
“الثورة حق”
كان يفترض بي أن أنفذ هذه الجدارية في “السودان”. قد كنت اشتغلت عليها أثناء الثورة السودانية. لم يحالفني الحظ الكافي برسمها في السودان.
الحرية للسودان ولكل شعوب العالم، من القهر والظلم والجهل.
جداريتي ضمن حملة “وجوه الحرب”، منطقة بيلفيل، باريس، فرنسا. ١٣ أغسطس ٢٠١٩.
“Revolution is a MUST”
I supposed to paint this mural in Sudan. I had worked on it during the Sudanese revolution. I was not lucky enough to do it in Sudan.
Freedom for Sudan and for all the people in the world who seek freedom of oppression, injustice and ignorance.
My mural as part of “Faces of War” campaign, Belleville, Paris, France. August 13, 2019.
Share this:
“Anti-refugee” my mural, Paris.
“الهروب من الحرب جريمة!”
-معادين اللاجئين
جداريتي ضمن حملة “شهية طيبة” العاصمة باريس، ١٢ أغسطس ٢٠١٩.
شكر جزيل للصديقتين العزيزتان، خديجة السلامي و جانيت بوغريب.
“Escaping from War is a Crime!”
Anti-refugee
My mural, “Bon Appétit”, campaign, Paris, August 12, 2019.
Special thanks to my friends Khadija Alsalami, and Jeannette Bougrab, for their support.
“échapper à la guerre est un crime!”
-Anti-réfugié
Mon travail, campagne “Bon Appétit”, Paris, 12 août 2019.
Merci à mes amis Khadija Alsalami et Jeannette Bougrab pour leur soutien.
Share this:
French Visa and One year scholarship التأشيرة الفرنسية والمنحة الدراسية
شكر جزيل من القلب لجهود الأصدقاء والصديقات الذين لم يتوانوا عن الضغط لتغيير قرار رفض منح الفيزا من السفارة الفرنسية في مصر، ليتسنى لي إكمال المنحة الدراسية في جامعة “إكس مرسيليا” والممولة من “المعهد العالمي للتعليم” ضمن “برنامج حماية الفنانين” الأمريكي, الشكر موجه لكلا من: الدكتورة مارين بواغييه، لورانت بونفوا، منظمة “إندكس” البريطانية، أدم بارون، لورا باتاقليا، ماري هينز، لويس امبرت، سيلفيا بيفيلا, وشكر خاص لوزيرة الشباب الفرنسية السابقة الرائعة “جانيت بوغريب”.
Many thanks to all my friends and to their efforts they done to reverse the decision of the French Embassy in Egypt, about my visa application. Now I will be able to complete my scholarship at the University of AIX Marseille, sponsored by “IIE” as part of the “APF” program, Thanks to: Dr. Marin Poirier, Dr. Laurent Bonnefoy, “Index on Censorship” Org, Adam Baron, Laura Silvia Battaglia, Marie-Christine Heinze, Louis Imbert, Silvain Biville, and a special thanks to the amazing former French Minister of Youth “Jeanette Bougrab.”
Share this:
One Year scholarship and the Rejection of my Application for the Visa to France
قبل عدة أيام تلقيت رفض لطلبي على الفيزا من السفارة الفرنسية في القاهرة، وكنت متجه لجنوب فرنسا وتحديدا لجامعة “إكس مارسيليا” في منحة لمدة عام من قبل “برنامج حماية الفنانين” المدعوم من صندوق “ميلون” الأمريكي.
هذا الرفض مؤسف ويحرمني من فرصة مهمة للدراسة وبعض المشاريع التي كان مخطط لإن اقوم بها هناك.
A few days ago, I received a rejection on my application for a visa from the French Embassy in Cairo and I was heading to the south of France, specifically to the Aix-Marseille University, for a one-year grant from the American-funded Mellon in the “Artistic Protection Program”.
This rejection is disappointed and deprives me of an important opportunity to study and for achieving some of the projects that I planned to do there.
Share this:
Open Day Of Art, March 2019 “اليوم المفتوح للفن”
#اليوم_المفتوح_للفن
كان لي شرف التعاون مع الصديقات والأصدقاء الرائعين وكل من شاركهم في إقامة الحدث في المدن التسعة داخل اليمن وحول العالم.
صفاء أحمد, كريستين بيرنارد، سلطان القادري، علاء روبل، منال القدسي، سايبو”بيير باولو سبينيزا”، سهيلة البناء, جيمي موون, ذي يزن العلوي، صامد السامعي،باتريك لا روكس، ثريا منصر، و هيفاء سبيع.
تصميم جمعت فيه صوره من كل مدينة أقيم فيها الحدث.
#Open_Day_of_Art
It was an honor to collaborate with the amazing friends from around the world and inside Yemen, and all those who took part or coordinate for the event in the nine cities, where it was held.
CIBO Pier Paolo Spinazzè, Safa’a Ahmed, Christine Bernard, Sohila AlBna’a, Joo Im Moon, Manal Alkadasi, Samed Al-Samei, ذي يزن العلوي, Alaa Rubil, Sultan ALqadri, Patricia Benech-Le Roux, Soraya Monassar and Haifa Subay.
A design, where I put a photo from every city where the event was held in.
Murad Subay 